Kapitoly 18-19 se vrací k základnímu rozlišení dvou morální oblastí – rozpoutání války (ius ad bellum) a způsobu vedení boje (ius in bello). Tentokrát si M. Walzer klade otázku, kdo je za válečné utrpení vinen.
Legenda:
- Černě: myšlenky z knihy M. Walzera, doslovné citáty jsou v uvozovkách s uvedením čísla stránky v knize
- Zeleně: komentáře a poznámky Honzy Valeše
Shrnutí kapitoly:
Koho volat k odpovědnosti za rozpoutání války? To je ta první morální oblast (ius ad bellum), za kterou zodpovídají politické a vojenské špičky, nikoliv běžní vojáci.
Záleží tedy na režimu a typu vlády? Přesně tak, jinak je tomu v totalitních státech, jinak v demokratických. M. Walzer uvádí příklad hitlerovského Německa a válku USA ve Vietnamu.
V této kapitole M. Walzer rozlišuje právní obžalobu a morální vinu. Hájí také skutečnost morálky a oprávněnost hledání viníka.
Svět vedoucích představitelů: Do roku 1945 se za součást státní suverenity považovalo tvrzení, že „činy státu nemohou být zločiny individuálních osob“. (464) Zlomovým precedentem je Norimberk.
- „Případ ministerstev“: Soudci soudili nejbližší Hitlerův kruh, M. Walzer se zaměřuje na ty, u kterých tento okruh končí. Např. státní tajemník ministerstva zahraničí Ernst von Weizsäcker – je to úředník, a přece souzen byl a také odsouzen. Odvolací soud ho však osvobodil. Ne na základě toho, že je již mimo okruh zodpovědných osob, ale na základě toho, že se v rámci svého ministerstva stavěl na odpor Hitlerově linii a že poskytoval některé informace Hitlerovým oponentům…
- M. Walzer má jinou představu o reakci vysoce postavených osob: U úředníků typu von Weizsäcker je minimem rezignace. V armádě dává příklad nadporučíka SS Kurta Gersteina, který stál mnohem zřetelněji v opozici (nakonec se zastřelil).
Demokratické odpovědnosti: Občané demokratických zemí nesou spoluodpovědnost za rozhodnutí své vlády. J. Glenn Gray: „Čím větší je možnost svobodného činu ve společenské sféře, tím větší je stupeň viny za špatné skutky provedené jménem všech.“ (479)
- Americký lid a válka ve Vietnamu: M. Walzer se jako student zapojil do protestů proti válce ve Vietnamu. To také dalo prvotní impulz k sepsání této knihy. „Skutečné morální břímě americké války padá na onu podmnožinu mužů a žen, jejichž informovanost a vnímání možností se projevily v jejich opoziční aktivitě.“ (486)
Tuto otázku si dnes mnozí klademe: Jakou spoluvinu mají občané Ruské federace na válce proti Ukrajině? Jejich podíl odpovídá míře demokratického uspořádání Ruska… je opravdu malý :( Přesto nejeden Rus dává najevo svou lítost i své špatné svědomí. To svědčí o tom, že nějaký zbytkový podíl spoluzodpovědnosti vnímá.
Celkový obraz je však jasný: Jestli bude někdo za rozpoutání války odsouzen, pak Vladimír V. Putin a okruh jeho nejbližších spolupracovníků a ministrů.
