Zaujal mne článek z července tohoto roku, který přibližuje zkušenosti Ukrajinců s nenásilným odporem vůči ruské okupaci, titulek zněl: Partyzánem se může stát každý, aneb jak funguje ukrajinské hnutí odporu. Obsah článku byl převzatý z webu ukrajinské televize Hromadske, odkaz je zde: https://irozhl.as/hxS. Začalo mě to zajímat a tak jsem klikal a četl dál a dál.
Pod „nenásilným odporem“ si především představím to, co ve 20. století znamená Mahátma Gándhí nebo Martin Luther King - vytvořit ve společnosti i bez použití násilí tak nesnesitelné napětí, že donutí ke změně chování vládnoucí a ozbrojené složky.
Co si však pod nenásilným odporem představit na Ukrajině? Rozhodně nejde o dvě vzájemně se vylučující možnosti - armáda versus nenásilný odpor, o čemž svědčí už to, že občanský odpor na Ukrajině koordinuje přímo armáda.
- Nejprve uvedu konkrétní příklady.
- Pak přiblížím organizaci odporu.
- Nakonec přiblížím zdroje informací, které jsem při psaní tohoto článku objevil.
Průběžně mě zajímají etické otázky, které v souvislosti s násilím vyvstávají. Tou asi nejzávažnější je: Kdo je kolaborant? Kdo všechno je kolaborant? A kteří z nich jsou oprávněně terčem násilných útoků (atentátů)? Jinou otázkou je fakt, že jsou lidé, kterým jejich svědomí nedovolí sáhnout po násilné obraně vlasti, také s ohledem na ně je dobré rozvíjet i nenásilné nástroje.
1. Příklady nenásilného odporu
Všichni jsme v médiích v prvních dnech okupace viděli demonstrace Ukrajinců v obcích, které Rusové obsadili. Největším příkladem bylo město Cherson, např. článek serveru Novinky.cz.
Odstraňování dopravních značek, které zhorší okupantům orientaci na křižovatkách, to známe dobře z našeho roku 1968.
Mnohé lidskoprávní organizace začaly od prvních dnů invaze mapovat válečné zločiny. Během půl roku se obzvlášť osvědčily a prosadily tři z nich. (Deza, str. 24)
Jiní šíří ukrajinské symboly a myšlenky, protiruská hesla - píší nápisy na plochy ve městě, tisknou a šíří letáky mezi lidmi, vyvěšují ukrajinské vlajky a strhávají ty ruské.
V některých městech vznikly sítě občanů, kteří sledovali pohyby ruských vojsk a dodávali informace ukrajinské armádě. Např. pomocí mobilní aplikace mohou občané armádě stisknutím jediného tlačítka dodávat informace o poloze raket a dronů, které je třeba sestřelit. (Echo24.cz)
Vliv má už i to udržovat kontakty s příbuznými v Rusku, kteří jsou vystaveni masírování pro-kremelských médií.
V obležených městech Černihiv a Sumy vznikly spojením aktivistů, zemědělců a lesních dělníků služby, které naváděly na bezpečný vjezd do města pro humanitární a jinou pomoc. (Deza, str. 23)
Po vzoru Majdanu vznikly SOS sítě, kde jedni žádají konkrétní pomoc, jiní konkrétní pomoc nabízí.
Např. v Chersonu dobrovolníci udržovali aktuální mapy kontrolních stanovišť a dalších překážek, které po městě zřizovala okupační armáda. (Deza, str. 23)
Včasnému odhalení sabotérů v dobývaném Kyjevu přispěly mezi jiným uzavřené sousedské skupiny na Telegramu, např. Podolianočka. (Deza, str. 23)
Dobrovolníci sbírají těla ruských padlých vojáků jako výraz toho, že chtějí i za těchto okolností zůstat lidmi. (pořad Svět bez obalu a Seznam Zprávy)
V některých okupovaných městech vznikly neoficiální paralelní samosprávy, např. ve městě Enerhodar, Cherson, Hi Prystan. (Deza, str. 23-24)
2. Koordinace a řízení nenásilného odporu
Koordinací odboje je pověřeno Centrum národního odboje, https://sprotyv.mod.gov.ua/, které pracuje na základě výše uvedeného zákona (tak ukrajinská verze Wikipedie). Článek Českého rozhlasu z 16. července 2022 uvádí, že Centrum vzniklo letos v březnu (Svět ve 20 minutách).
Stránky Centra nabízejí ukrajinskou a anglickou verzi. Ta anglická přeloží popisky a texty na hlavní stránce a také denní zpravodajství o akcích odporu na okupovaných územích. Zbytek zůstává v ukrajinštině: návody, časopis a rektutační formulář pro pracovníky IT, PR, novináře a copywritery.
Podle informací uvedených přímo na stránce, Centrum založily a provozují Síly zvláštních operací ukrajinských ozbrojených sil. Důvody, proč je dobré, aby hnutí odporu koordinovala armáda, si můžeme leda domýšlet. Některé jsou však zřejmé - v mnoha ohledech jde totiž o válku v informační sféře (viz rekrutace přímo na stránkách ukrajinského Centra), některé informace od partyzánů se musí co nejrychleji dostat právě k vojákům (např. poloha ruských vojsk), v neposlední řadě aktivní formy odporu vyžadují disciplínu a leckteří „civilové“ při takovéto službě vlasti nasazují své životy, stejně jako vojáci. Další inspirací je místo občanského odporu v rámci ministerstva obrany Litvy, https://kam.lt/en/civil-resilience/.
3. Zdroje, které snad zaujmou i vás
Článek, který zazněl v pořadu Českého rozhlasu Svět ve 20 minutách - Výběr z komentářů, analýz a reportáží zahraničních médií. 16. 7. 2022: Partyzánem se může stát každý, aneb jak funguje ukrajinské hnutí odporu. Tento díl připravil Miroslav Tomek. Obsah článku je převzatý z webu ukrajinské televize Hromadske.
- Dostupné on-line: https://irozhl.as/hxS
Internetové stránky ukrajinského Centra národního odboje
Hned na úvodní stránce je ke stažení obecný návod k občanskému odporu, zejména
na okupovaných územích (dokument pdf má 19 stran).
- Odkaz zde: https://bit.ly/3HWjLSg.
- Pro ty, kteří nemohou číst azbuku, zde je strojový překlad do češtiny pomocí služeb Google - je sice občas
trochu zmatený, ale leccos je i tak docela jasné.
- Vždy si připravte alibi.
- Používejte pomůcky běžně dostupné, např. na vašem pracovišti.
- Podnikejte kroky, z kterých mohou být podezíráni mnozí.
- Nebojte se udělat i kroky, z kterých můžete být obviněni přímo vy - mnohdy se z nich lze jednoduše vymluvit na vlastní hloupost nebo nepozornost.
- Když podniknete sabotáž, odolejte pokušení počkat na místě a vidět, jak to celé dopadne.
- Vybírejte si cíle, na které stačíte. Každý ať pracuje v rámci svých možností.
- Poškozujte pouze materiál, který budou používat okupanti.
- Nechlubte se nikomu svými úspěchy v boji proti okupantům.
- Neukládejte si informace ve svých elektronických zařízeních (ani tento návod).
- Používejte další bezpečností opatření dle vlastního uvážení.
Návod rozlišuje pasivní a aktivní občanský odpor. Příkladem pasivního odporu je to, když člověk ve svém zaměstnání dopustí, aby se nejprve spotřebovaly zásoby materiálu (např. průmyslové součástky nebo kancelářský papír), a teprve v tu chvíli začali řešit jejich doobjednání. Příkladem aktivního odporu (sabotáže) je např. předávání léků partyzánům nebo nalití cukerného sirupu do nádrže pohonných hmot u auta, jehož motor chcete vyřadit z provozu. Cílem odporu zjevně není porazit ruskou armádu, ale dát okupantům jasně najevo tisíci maličkostmi, že jsou nechtění. Metoda předpokládá, že se do odporu zapojí tisíce lidí - v tu chvíli může být dosaženo kýženého výsledku, totiž citelného tlaku na okupační síly. A pod tlakem jde všechno pomaleji a lidé dělají chyby.
Na půdě Mezinárodního katalánského mírového institutu (ICIP) vznikla kniha od F. Deza Ukrainian Nonviolent Civil Resistance in the Face of War. Analysis of trends, impacts and challenges of nonviolent action in Ukraine between February and June 2022. Česky: Ukrajinský nenásilný občanský odpor tváří v tvář válce. Analýza trendů, dopadů a otevřených výzev nenásilného odporu na Ukrajině od února do června roku 2022. [pdf dokument]
- Dostupné on-line: https://www.icip.cat/en/nonviolence-in-ukraine/. Barcelona: International Catalan Institute for Peace (ICIP), International Institute for Nonviolent Action (Novact), German Friedrich-Schiller-University Jena and German peacebuilding NGO Corridors - Dialogue through Cooperation. 2022.
Profesor Felip Deza posbíral a analyzoval 235 případů nenásilného odporu zejména v oblasti Chersonu a Záporoží v období únor až červen 2022. Rozlišují přitom, zda jde o akci na protest nebo na podporu. Odpor se může odehrávat ve třech rovinách: veřejné vyjádření, odmítnutí spolupráce, aktivní odpor. Následující tabulku převzal F. Deza z knihy Civil Resistance Tactics in the 21st Century (viz níže).
| Na protest | Na podporu | |
|---|---|---|
| veřejné slovní vyjádření | odsouzení a nesouhlas | podpora a přesvědčování |
| odmítnutí spolupráce | porušování zákonů, neplnění úkolů, nečekané chování, které narušuje pořádek | odložení protestní nespolupráce s cílem získat na svou stranu a přesvědčit |
| aktivní odpor | konfrontace, snaha zastavit oponenta, narušit nebo změnit jeho způsob jednání | vznik nových institucí nebo chování, které může převzít iniciativu a moc |
Uvedených 235 případů lze podle tabulky rozdělit takto: většinu, 148 ze všech sledovaných případů, tvoří veřejná
slovní vyjádření, hlavně demonstrace, nápisy na budovách, vlajky a národní symboly; dále 51 projevů aktivního
odporu a 36 odmítnutí spolupráce.
Z toho 131 nenásilných akcí proběhlo do konce března. Koncem března se rozjely dva velké projekty - mapování válečných zločinů a humanitární pomoc civilnímu obyvatelstvu. Duben přinesl ústup ruské armády na severu a přitvrzení okupační správy na jihu, tudíž snížení počtu projevů občanského odporu. Rozrostl se počet případů skryté pomoci ohroženým skupinám obyvatel, evakuace osob apod. Měsíc červen přinesl 29 případů odporu, kdy polovinu z nich tvoří odmítnutí spolupráce.
F. Deza se svými spolupracovníky sleduje účinek nenásilného odporu a vidí ho hned v sedmi oblastech: Narušování Ruských vojenských a politických cílů; podkopávání opor Putinova režimu; ochrana civilního obyvatelstva; posilování celkové odolnosti společnosti; posilování místní samosprávy; národní a regionální soudržnost; odpovědnost.
Kniha také mapuje více jak 100 leté kořeny ukrajinského nenásilného odporu, který se ještě rozrostl po roce 2014. Jako příklady lze uvést práci Pavola Kaliuka, neziskových organizací jako OPORA a další. Kyjevský mezinárodní sociologický institut v roce 2015 pořádal výzkum, který ukázal, že zvláště v případě ochrany obyvatelstva mnozí dávají přednost nenásilnému odporu před ozbrojeným odporem. Jinými slovy, současné dění na Ukrajině, zvláště na okupovaných územích, není myslitelné bez těch 8 let, kdy se na válku připravovala nejen armáda, ale také občanská společnost.
Institute for Peace Research and Security Policy při Universitě v Hamburku zveřejnil 4. dubna 2022 krátkou, leč výstižnou analýzu od doktora jménem Neil Renic. V ní mimo jiné uvádí: „Účinek těchto [nenásilných] akcí by neměl být přeceňován. Válka na Ukrajině je mimořádně násilná a nejspíš bude o to krvavější, čím více se bude blížit ke svému konci. Pochybuji o účinnosti čistě nenásilného odboje tam, kde nepříteli jde o vyhlazení (spíše než o podmanění). Nenásilí má své meze, ale zdaleka není bezmocné.“
- Dostupné on-line: https://ifsh.de/en/news-detail/non-violence-and-ukraine.
Nezisková organizace International Center on Nonviolent Conflict ve Washingtonu, D. C. v USA loni vydala knihu: Beer Michael, Maciej Bartkowksi, Julia Constantine. Civil Resistance Tactics in the 21st Century. Washington, D. C.: International Center on Nonviolent Conflict, 2021.
- Dostupná také on-line: https://www.nonviolent-conflict.org/resource/civil-resistance-tactics-in-the-21st-century/.
Ukrajinu lze najít v globálním seznamu nenásilných činů, který provozuje Swarthmore College na předměstí Philadelphie, USA:
- Dostupné on-line: https://nvdatabase.swarthmore.edu/browse/Ukraine/all/all/all/all.
Watson Institute for International and Public Affairs při Brown University ve státě Rhode Island v USA v rámci svého projektu „Cost of war“ (lidská, ekonomická, sociální a kulturní cena válek) zveřejnil informace pro učitele středních a vysokých škol s několika základními odkazy, které pomohou při přípravě hodiny na téma krize na Ukrajině:
- Dostupné on-line: https://watson.brown.edu/costsofwar/node/1033.
